Ve starodávném chrámu, ztraceném ve stínu starobylých hvozdů, žila taoistická mistryně Su-Lin. Su-Lin byla známá svou moudrostí a schopností nalézat taoistické principy ve všem, co ji obklopovalo. Jednoho dne přišel k jejímu chrámu mladý poutník, který hledal cestu ke smyslu života.
Su-Lin pozvala mladého poutníka, aby s ní prošel posvátnými zahradami a společně našli místo klidu. Usadili se pod rozkvetlým sakurovým stromem, kde byl výhled na posvátný rybník a starobylý kamenný oblouk. Su-Lin začala vyprávět:
„Před mnoha cykly ročních období, kdy jsem se učila od velikého mistra Li, jsem nacházela taoistickou moudrost ve všem, co se mnou sdílelo život. Li byl poutníkem a filosofem, jehož chůze byla samotným projevem tance s Tao.
Jednoho dne jsme spolu kráčeli přes hory a údolí. Li mi ukázal, že příroda sama je knihou taoistických principů, a pokud máme oči i srdce otevřené, můžeme najít odpovědi na naše otázky ve všem kolem nás. ‚Vše má své místo v nekonečném tanci Tao,‘ říkal. ‚Když vnímáme bez předsudků, objevujeme, že vše má svůj vlastní harmonický rytmus.‘
Li mě učil, že každý kamenný oblouk, každý květ a každý okamžik má svůj vlastní význam v rámci vesmírné symfonie. ‚Hledání smyslu života není o nalezení konkrétní odpovědi,‘ sdílel Li. ‚Je to o tanci s otázkami a nalézání radosti ve vlastním hledání.‘
Dnes, pod tímto sakurovým stromem, sdílím s tebou, mladý poutníku, co jsem se naučila od mistra Li. Cesta s Tao není o dosažení cíle, ale o samotném putování. Každý krok, každý závan větru a každý okamžik má co říct, pokud máme uši, které naslouchají a srdce otevřené pro přijetí.“
Mladý poutník opustil Su-Linin chrám s novým pohledem na svět, s odhodláním objevovat taoistickou moudrost ve všedních věcech a s vědomím, že samotné putování je největším učitelem.