V odlehlém údolí obklopeném horskými špičkami a rozbujelými lesy žil starý taoista jménem Yun. Yun byl znám svým jednoduchým způsobem života a schopností nalézat moudrost v každodenních chvílích. Jednoho dne se k němu přiblížil mladý poutník, hledající vedení na cestě k pochopení tajemství Tao.
Yun vítal mladého poutníka s pokorou a pozval ho k posezení u pramenící řeky poblíž jeho malého příbytku. Tam začal vyprávět příběh:
„Před mnoha lety, kdy jsem byl ještě mladý, jsem putoval skrz horské průsmyky a zapadlé lesy, hledaje moudrost, která by naplnila mé srdce. Při jednom ze svých putování jsem narazil na starého lesníka jménem Mei. Mei žil v prosté chatrči u úpatí velkého stromu, který stál tam již od nepaměti.
Mei mě přivítal a pozval do svého příbytku. Tam jsem se dozvěděl, že tento strom byl pro něj mistrem a učitelem. Každý den Mei usedával pod strom, pozoroval jeho větve, poslouchal jeho šepot s větrem a vnímal, jak strom nesl život kolem sebe. Díky tomu, řekl mi Mei, nachází jednotu s přírodou a nachází klid ve svém srdci.
Přes několik měsíců jsem s Meiem sdílel prostotu jeho každodenního života. Začal jsem vnímat jemné nuance přírody, zpěv ptáků, vůni květů a tiché pohyby stínů na zemi. Pomalu jsem se začal učit, že moudrost Tao není něco, co lze dosáhnout silou nebo násilím, ale spíše tím, že jsme otevření a vnímaví vůči životu kolem nás.
Jednoho dne, když jsem byl pod velkým stromem sám, jsem najednou cítil spojení s celým vesmírem. V tom okamžiku jsem pochopil, že moudrost Tao není cíl, ale nekonečná cesta objevování, která nás vede k propojení s esencí života.
Teď, zde v tomto údolí, u tohoto pramene, pokračuji v mé cestě a snažím se žít v souladu s Tao. A možná i ty, mladý poutníku, najdeš moudrost v prostotě a vnímání každodenního života kolem sebe.“
Mladý poutník odcházel od Yunova příbytku s novým pohledem na cestu k moudrosti, která spočívá ve vnímání jednoduchosti a spojení s přírodou ve všem, co nás obklopuje.