V odlehlé vesnici na okraji impozantních hor žil starý taoista jménem Wu. Wu byl známý svou skromností a schopností rozumět tajemstvím Tao. Jednoho dne se do vesnice dostavil mladý cestovatel, který hledal moudrost a poklady skryté v horách.
Mladík se rozhodl zeptat starého taoisty, jak dosáhnout harmonie s přírodou a najít pravý smysl života. Wu přivítal mladíka s úsměvem a pozval ho, aby s ním strávil nějaký čas v jeho skromné chýši. Když usedli u skromného ohně, Wu začal vyprávět:
„V dávných dobách, když jsem byl ještě mladý, jsem se rozhodl opustit město a připojit se k mnichům, kteří žili v klášteře na úpatí hor. Měli mnoho pravidel a rituálů, ale vždy jsem cítil, že něco chybí. Byl jsem hladový po pravdivé moudrosti Tao.“
Jednoho dne se Wu rozhodl opustit klášter a odejít do hor, kde začal žít jednoduchým životem v souladu s přírodou. Tam objevil jeskyni, ve které strávil mnoho let v meditaci a kontemplace. Během této doby začal chápat, že skutečná moudrost nevyžaduje slova a rituály, ale spíše ticho a pozorování.
„Jednoho dne, když jsem seděl u vchodu do jeskyně, přišel ke mně starý poutník,“ pokračoval Wu. „Zeptal se mě na cestu k moudrosti Tao. Odpověděl jsem mu jednoduše: ‚Najdi klid ve svém srdci a naslouchej tichu kolem sebe.‘ Poutník zmizel do hor, a když se po letech vrátil, byl plný pokory a radosti. Moudrost Tao objevil v jednoduchosti života.“
Wu se usmál a pokračoval: „Mladý přítel, cesta k moudrosti je jako tok řeky. Nemůžeme ji držet pevně ve svých rukou, ale můžeme se jí nechat unášet a sledovat, kam nás přivede. Nejhlubší tajemství Tao tkví ve vnitřním klidu a schopnosti otevřít srdce přírodě bez předsudků.“
Mladík opustil Wuovu chýši s novým pohledem na svět. Rozhodl se sledovat cestu klidu a jednoduchosti, v naději, že i on najde moudrost Tao ve vlastním srdci a v tichu kolem sebe.