Žil jednou malý chlapec jménem Tao na venkově. Jednoho dne našel malého motýla, který se snažil vylézt z kruhu na zemi. Chlapec viděl, že motýl má zlomená křídla a potřebuje pomoc.
Tao se rozhodl pomoci motýlovi. Opatrně vzal motýla do ruky a snažil se opravit jeho křídla. Po nějaké době se mu podařilo vrátit motýlu schopnost létat. Motýl se vznesl a odletěl pryč.
Tao byl nadšený, že mohl motýlovi pomoci, ale zároveň se cítil smutný. Jeho učitel, který byl taoista, mu řekl: „Tao, víš, že jsi s dobrým úmyslem chtěl motýlovi pomoci, ale možná jsi porušil přirozený řád věcí. Motýl měl své místo v tomto kruhu a jeho cesta mohla být určena jinak. Možná jsi mu zkrátil jeho přirozený život.“
Tao přemýšlel nad slovy svého učitele a postupně začal chápat, že někdy je třeba nechat věcem a událostem následovat svůj přirozený průběh. Tato zkušenost ho naučila respektovat přirozený řád věcí a přijímat svět takový, jaký je.
Tento příběh nám připomíná, že taoistická filozofie zdůrazňuje vědomou nevměšování se do přirozeného řádu věcí a respektování přirozeného toku života. Někdy je nejlepší nechat věcem následovat svůj přirozený průběh a učit se přijímat svět takový, jaký je.