Dávno, dávno před mnoha lety v malé taoistické vesnici na úpatí hor žil chlapec jménem Li. Byl to neobyčejný chlapec, který si vždy užíval přítomný okamžik a všechno kolem sebe vnímal s otevřeným srdcem.
Jednoho dne, když Li šel po cestě k potoku, spatřil jablko, které padlo z nedalekého stromu. Jablko vypadalo dokonale a bylo plné šťávy. Li se rozhodl ho sníst, a když zakousl do něj, okamžitě se mu v ústech rozlilo sladké a šťavnaté ovocné aroma.
Když se vrátil do vesnice a řekl svým přátelům o tomto lahodném jabku, rozhodli se jít s ním k tomu stromu, aby se pokusili také ochutnat jeho plody. Když tam dorazili, zjistili, že strom byl téměř holý a bez jediného jabka.
Li se usmál a řekl svým přátelům: „Včera jsem si užil toto krásné jabko a ocenil jeho chuť. Dnes bylo toto jabko již snězeno, a to je v pořádku. Každý okamžik a každá věc mají svůj čas. Nemusíme se trápit tím, co bylo nebo co by mělo být. Stačí žít v přítomném okamžiku a užívat si ho.“
Tento příběh nám připomíná důležitost žít v přítomném okamžiku a přijímat věci tak, jak přicházejí, aniž bychom se trápili minulostí nebo příliš přemýšleli o budoucnosti. Je to základní myšlenka taoismu, která nás učí žít v souladu s přírodou a přijímat jedinečnost každého okamžiku.