Byl jednou obchodník, který cestoval daleko a široko, aby prodával své zboží. Jednoho dne se ztratil v hlubokém lese, kde se ocitl uprostřed nikde a bez naděje na nalezení cesty zpět. Toužil po pomoci, aby se dostal ven z tohoto úzkého a temného prostoru.
Když se tak bloudil lesem, narazil na starého taoistu, který seděl pod stromem a zdálo se, že se vůbec neobtěžuje tím, že je ztracený. Obchodník přistoupil k mudrcovi a prosil ho o pomoc. „Mistře,“ řekl zoufale, „ztratil jsem se a nevím, jak najít cestu zpět domů. Prosím, poraďte mi, jak najít správnou cestu.“
Starý taoista se na něj usmál a odpověděl: „Klid, můj příteli. Neexistuje správná cesta nebo špatná cesta. Existuje jen cesta, kterou se rozhodneš jít. Když přijmeš svou situaci takovou, jaká je, uvidíš, že každá cesta vede k něčemu cennému.“
Obchodník přemýšlel nad těmito slovy a ptal se: „Ale jak mohu vědět, která cesta je ta správná pro mě?“
Starý taoista se zamyslel a odpověděl: „Naslouchej svému srdci a nech se vést intuicí. Tvé srdce ví, která cesta je pro tebe nejlepší. Buď trpělivý a důvěřuj svému nitru, ať tě vede.“
S těmito slovy se obchodník uklonil a děkoval mudrci za jeho moudré rady. S každým dalším krokem ve své cestě se snažil naslouchat svému srdci a důvěřovat svým instinktům. Postupně objevil, že klid a smysl jsou nalezeny ne v cíli cesty, ale ve samotném putování. A tak pokračoval ve své cestě s novým pocitem naděje a důvěry, že každý krok ho přibližuje k nalezení vlastní cesty životem.