Dávno před mnoha lety žil v Číně taoistický filozof jménem Zhuangzi. Byl to muž moudrý a pokorný, který žil v souladu s taoistickými principy. Jednoho dne byl pozván na dvůr krále, který chtěl seznámit se s taoistickými učeními.
Když Zhuangzi dorazil na dvůr krále, byl obklopen velkým luxusem, krásnými zahrady a mnoha služebníky. Král se obrátil na Zhuangziho a řekl: „Mistr Zhuangzi, slyšel jsem, že máte mnoho moudrých nauk. Mohl byste mi předat nějakou moudrou radu?“
Zhuangzi se usmál a řekl: „Král, vaše Veličenstvo, taoistická filozofie nás učí, že moudrost a štěstí můžeme najít v jednoduchosti a skromnosti. Podívejte se kolem sebe – máte krásný palác, bohatství a moc, ale to všechno nás může odvádět od pravého štěstí. Moudrost spočívá ve vnímání přítomného okamžiku a v harmonii s přírodou. Nechte všechno nadbytečné za sebou a najdete pravou radost.“
Král byl zmaten a řekl: „Ale co mám dělat s veškerým svým bohatstvím a mocí?“ Zhuangzi mu odpověděl: „Nemusíte se vzdávat svého království, ale můžete ho využívat s moudrostí a spravedlností. Buďte vládcem, který chrání své lidi a žije v harmonii s přírodou, a najdete pravé štěstí.“
Král byl zaujat slovy Zhuangziho a rozhodl se více zkoumat taoistické učení. Postupně začal uplatňovat principy jednoduchosti, skromnosti a harmonie ve svém vládnutí a stalo se tak jeho království prosperujícím a šťastným.
Tento příběh nám připomíná, že taoistické učení zdůrazňuje jednoduchost, skromnost a život v souladu s přírodou jako cestu k moudrosti a štěstí. Můžeme najít tuto moudrost a harmonii nejen ve filozofii, ale také ve svém každodenním životě.