V dávných časech žil muž jménem Li v malé vesnici uprostřed hor. Li byl chudým zemědělcem, který denně tvrdě pracoval na svém poli, aby uživil svou rodinu. Jeho jediným pokladem byla stará, ale vzácná lampa, kterou zdědil po svém dědečkovi. Lampa byla zdobena krásnými vzory a zdálo se, že je vyrobená z čistého zlata.
Jednoho dne dorazil do vesnice bohatý kupec. Když uviděl Liho lampa, ihned začal nabízet obrovskou sumu peněz za její koupi. Li byl pokušený, ale byl také velmi připojen ke své lámě, protože to bylo jediné, co mu zbylo po jeho dědovi. Nakonec odmítl nabídku kupece.
Když se kupec dozvěděl, že Li odmítl peníze, začal se mu vysmívat. „Jak můžeš být tak hloupý?“ řekl kupec. „Lampa můžeš prodat a žít bohatým životem. Co ti bude platit starou lampu, která tě nemůže uživit?“
Li se zamyslel nad slovy kupece a rozhodl se prodat lampa. Získal za ni velký obnos peněz a začal žít bohatě. Koupil si dům, nový oděv a dal svým dětem lepší vzdělání.
Avšak s časem si uvědomil, že peníze a bohatství ho nedělají opravdu šťastným. Stýskalo se mu po svém starém jednoduchém životě a po lámě, kterou zdědil po svém dědovi. Byl sice bohatý, ale cítil se prázdný.
Jednoho dne se rozhodl vrátit do své vesnice a požádal svého souseda, zda by mu mohl pomoci najít ztracenou lampa. Po dlouhém hledání nakonec našel lampa na starém půdním schodišti. Byla zpátky v jeho rukou.
Li si uvědomil, že jeho pravý poklad nebyly peníze, ale vzácná lampa a vzpomínky na jeho dědečka. Od té doby žil jednoduše a spokojeně s tím, co měl. Peníze a bohatství mohou přijít a odejít, ale pravý poklad je v srdci a v našich vzpomínkách.
Tato pohádka nám připomíná, že skutečná hodnota není v materiálních věcech, ale v našich vzpomínkách, vztazích a vnitřním klidu.