Jednoho dne se starý mudrc rozhodl, že chce najít nástupce, který by pokračoval v jeho díle a udržoval taoistickou filozofii při životě. Rozhodl se tedy, že vysloví svou výzvu a najde si nového učedníka.
Na návsi se sešla mnohá mládež, toužící po poznání a učení. Mudrc si vybral pět z nich a pověděl jim: „Pokud chcete být mým učedníkem, musíte splnit jednu úlohu. Půjdete s námi na cestu a během ní se setkáte se zvířaty. Každé zvíře vám řekne něco o sobě a vy musíte správně pochopit jeho slova a použít je v životě.“
Učedníci se tedy vydali na cestu a brzy narazili na první zvíře, sovu. Sova k nim promluvila slovy: „Jsem noční pták, ale to neznamená, že nemám co říct během dne.“ Učedníci nechápali, co sova tím myslí, ale nakonec si uvědomili, že každý má co říct a každý může být moudrý, bez ohledu na to, kdy mluví.
Druhé zvíře, které učedníci potkali, byla želva. Ta řekla: „Pomalu a jistě vyhrává závod.“ Učedníci si uvědomili, že není důležité být nejrychlejší, ale vytrvat a jít stálým tempem.
Dalším zvířetem byl orel. Ten prohlásil: „Když se necháte unášet větrem, musíte umět zamířit.“ Učedníci pochopili, že život může být nejistý a mění se neustále, ale důležité je umět se přizpůsobit a najít svůj směr.
Poté učedníci potkali hada, který řekl: „Pokud se snažíte příliš tvrdě, můžete přijít o všechno.“ Učedníci si uvědomili, že není důležité se snažit za každou cenu, ale najít rovnováhu mezi snahou a klidem.
Posledním zvířetem, které učedníci potkali, byl pes. Ten prohlásil: „Není důležité, co máte, ale jak s tím zacházíte.“
Záhy však zjistil, že se nedokáže plně soustředit a v klidu poslouchat, protože ho ruší myšlenky na to, jak si postaví nádherný dům a jakým způsobem si zajistí potravu pro celou zimu. Neustále se staral o budoucnost a myslil na to, co by mohl udělat pro zajištění svého přežití. Tak se mu nedařilo plně prožívat přítomnost.
Jednoho dne se setkal se starým mudrcem, který byl mistrem taoismu. Mudrc ho pozval na čaj a ptal se ho na jeho život. Muž mu vyprávěl o svých starostech a o tom, jak si snaží zajistit svou budoucnost. Mudrc se na něj podíval s úsměvem a řekl: „Proč tak moc přemýšlíš o budoucnosti? Proč nežiješ v přítomnosti a nevychutnáváš si každý okamžik?“
Muž se podivil a nechápal, co tím mudrc myslí. Mudrc mu odpověděl: „Přemýšlení o budoucnosti ti zabírá přítomnost a brání ti v tom, abys si plně užil každý okamžik svého života. Nenech se unášet myšlenkami na to, co se může stát v budoucnu. Raději se soustřeď na to, co se děje nyní a co tě dělá šťastným.“
Muž se zamyslel nad slovy mudrce a uvědomil si, že jeho myšlení na budoucnost mu brání v prožívání přítomnosti. Rozhodl se, že se bude snažit přemýšlet více o tom, co se děje v nynějšku a vychutnávat si každý okamžik svého života. S odchodem od mudrce se mu najednou ulevilo a pocítil hluboký mír.
Od té doby si muž začal více užívat svého každodenního života a více se soustředil na to, co se děje v nynějšku. Uvědomil si, že není nutné mít všechno naplánované do budoucna a že život se sám dokáže ubírat správným směrem, když mu dáme dostatek prostoru a důvěry.
Tento příběh ukazuje, jak důležité je žít v přítomnosti a užívat si každý okamžik svého života.
Zdánlivě nevinný a obyčejný strom měl tedy své skutečné využití a hodnotu, které se dalo objevit jen tehdy, když byl spatřen jinýma očima. Tento příběh nám může připomenout, že i to, co se nám zdá být nevýznamné nebo obyčejné, může mít skrytou krásu a hodnotu, kterou stojí za to objevit. Pokud dokážeme věnovat pozornost a být otevřeni novým perspektivám, můžeme objevit mnoho krásných věcí kolem nás, které jsme předtím neviděli.